Na Erasmus beze zraku #4 – Specifické stipendium na vyrovnání zvýšených nákladů studentů s handicapem

Vítám vás již u čtvrtého dílu mého erasmovského dobrodružství. Tentokrát by měli zpozornět především ti z vás, kteří máte nějaký handicap a studujete vysokou školu nebo alespoň studium plánujete a do budoucna byste se nebáli vyjet v rámci studia na zahraniční univerzitu. Půjde totiž o praktické rady ohledně stipendia na zvýšené náklady, o podávání žádosti a o další praktické informace. To vše doplním i o vlastní zkušenosti, protože jsem si sama vším prošla.

Samotný program Erasmus + jsem vám již představila v 1. díle této série článků. V druhém a třetím díle pak šlo o praktické informace pro všechny studenty, kteří se na pobyt chystají. Tentokrát ale zabrousíme do nepříliš probádaných vod: Jak podat žádost o grant na specifické potřeby, o co si vlastně můžeme požádat a jak to ovlivní náš celkový pobyt?

Pro začátek obecněji

Ano, tuto oblast jsem nenazvala neprobádanou jen tak nadarmo. Je třeba ale začít tím, že program Erasmus+ na své handicapované účastníky opravdu myslí. Jako jeden z mála podobných výměnných programů nám totiž mimo běžné stipendium, na které mají nárok všichni účastníci, nabízí navíc i stipendium na vyrovnání zvýšených nákladů spojených se zdravotním postižením. I přesto, že o integraci handicapovaných studentů slýcháváme dnes již často, troufnu si říct, že povědomí o možnosti studia v zahraničí a o zajímavých věcech s ním spojených  je stále mezi veřejností a dokonce i mezi samotnými handicapovanými mizivé.

V některých evropských zemích jsou výjezdy znevýhodněných studentů již více méně standardem. Proč tomu tak není u nás? Sama vidím hlavní problém v neinformovanosti studentů a až na výjimky i samotných zahraničních kanceláří a jiných zodpovědných osob. Znám studenty, kteří podmínky pro udělení stipendia splňují, přesto si o něj nepožádali. Proč? Protože o tom prostě nevěděli. Znám studenty, kteří si o stipendium požádali. Protože ale nevěděli, na co přesně mají či nemají nárok, skončili s menší částkou, než na kterou by teoreticky mohli dosáhnout.

Nerada bych působila dojmem, že poskytuji návod k tomu, jak přijít snadno k penězům. Proto rovnou na začátek musím zmínit, že toto stipendium není poskytováno pro nic za nic a je skutečně spojeno s reálnými náklady pro výjezd do zahraničí. Právě díky tomuto zvláštnímu stipendiu se spousta znevýhodněných studentů do zahraničí mohla podívat. Mimo jiné totiž může pokrýt náklady na osobního či studijního asistenta, na bezbariérové ubytování, na traséra pro nevidomé, ale i takové věci, jako je příspěvek na nákup bezlepkové stravy.

Jak na to?

Prvním krokem, který byste měli provést, je podání přihlášky. Již při této příležitosti bych doporučila zmínit se o svém zdravotním postižení nebo tento aspekt probrat s vaším katederním, fakultním či jiným koordinátorem, případně s centrem pro pomoc studentům se specifickými potřebami na vaší domovské univerzitě. Každá škola bude zřejmě postupovat trochu jinak, základem je ale to, že by vám měl někdo poskytnout informace o tom, že je třeba vyplnit speciální formulář pro studenty se specifickými potřebami. Jak a podle čeho správně formulář vyplnit? Pokud vám tyto informace vaše kontaktní osoba nezodpoví, nabízím níže menší návod.  Nerada bych se mýlila, pro výčet položek, o které je možné si vzhledem ke zvýšeným nákladům požádat, se ale bohužel z žádných oficiálních zdrojů nedočtete.

Asistent

• Více o asistentovi si můžete přečíst i v předchozím díle
• Asistent je osoba, která handicapovanému pomáhá buďto s osobními potřebami: Hygiena, nákup, vaření atd. nebo se záležitostmi spojenými se studiem: např. obsluha školních portálů, které nejsou zpřístupněny pro odečítače obrazovky, výpomoc v knihovně, úprava studijních textů atd. 
• Není ale tyto služby možné zaměňovat se službami, které by měl zajišťovat pečovatel z příspěvku na péči. Zde se jedná o to, že určitá osoba skutečně musí s vámi do zahraničí vyjet, a tedy zajišťovat služby v novém prostředí.
• Asistent nemusí nutně pocházet z vaší země, ale můžeme jej třeba najmout přímo v zemi pobytu a zaplatit právě ze zmíněného stipendia.
• Asistent nemusí být v místě pobytu samozřejmě celou dobu. Někomu stačí pomoc pouze do té doby, než se zvládne v novém místě zorientovat.
• Zajištění osobní asistence je většinou pouze na vás. Studijní asistenci v některých případech zajišťují i hostující univerzity.
• Před zahájením pobytu je nutné sepsat s asistentem smlouvu o provedení pracovní činnosti. Tu potom musíte odevzdat při vyúčtování (k vyúčtování se ještě dostaneme).
• Mzdu by si měl určovat sám asistent, protože na tuto položku v žádosti neexistují žádné pevně stanovené normy. I když si ale určíme konkrétní hodinovou sazbu a počet hodin práce, může se stát, že nám je dům zahraniční spolupráce ještě může zredukovat. Toto se stalo v mém případě a popravdě jsem tuto hádanku ještě nerozluštila.  Nikde jsem se nedozvěděla, podle čeho schvalování asistenčních služeb probíhalo, na kolik hodin péče asistenta mám nárok a kolik si asistent může za služby účtovat. Vždy mi byla bez vysvětlení navržená částka snížena na polovinu.

Trasér a průvodce

•  Mimo asistenta si nevidomí mohou přivést takzvaného traséra pro nácvik prostorové orientace. V některých případech ho můžeme domluvit i na místě, či jej zajistí samotná vysílající univerzita.
• Opět je nutné sepsat smlouvu a určit hodinovou sazbu.

Ubytování, strava či pojištění asistentů a průvodců

• Kromě běžné mzdy mají tyto pomocné osoby nárok i na proplacení ubytování a stravy. Ubytování asistenta se řeší většinou individuálně – např. půl ceny dvoulůžkového pokoje na koleji
• Na jeho stravu však existují předem určené dotace. V mém případě šlo o deset Euro na den, pro každou zemi to ale zřejmě bude jiné.
• Je možné požádat si i o proplacení pojištění v zahraničí vašeho asistenta či průvodce

Bezbariérové ubytování, ubytování v blízkosti kampusu

• Pro osoby se sníženou pohyblivostí či schopností orientace existuje možnost financování vhodného ubytování.
• Tentokrát ale musíme dávat pozor na to, že jde opět o zvýšené náklady. Nemůžeme si tedy nárokovat celou částku, ale pouze rozdíl ceny např. mezi běžným pokojem na kolejích a pokojem specificky upraveným pro handicapované

Doprava

• Zahrnout můžeme zvýšené náklady na dopravu (např. auto místo vlaku) nebo dopravu asistenta či průvodce na místo pobytu, musíme to ale předem do žádosti uvést.
• Mělo by jít i zafinancovat dopravu domů v průběhu pobytu, a to v případech nutné zdravotní péče, která není v místě pobytu dostupná. Vše je ale nutno doložit potvrzením od lékaře a předem o vše zažádat.

Diety a speciální strava

• Pro ty, kteří musí dodržovat určitou dietu a můžou tuto skutečnost dokázat lékařskou zprávou, je opět možnost proplatit zvýšené náklady s tím spojené
• Na bezlepkovou stravu v mém případě existovala přesně vyměřená částka.

Rehabilitace

• lidé, kteří potřebují navštěvovat např. rehabilitace, si mohou požádat o finance pro zajištění těchto služeb v místě pobytu.

Internet

• věřme tomu nebo ne, ale po důkladném zdůvodnění můžeme dosáhnout třeba i na proplacení takové položky, jako je neustálý přístup k internetu.

Pokud víte ještě o dalších položkách, o které je možné si žádat, napište o nich do komentářů.

Uveďme si příklad: Člověk na vozíku si s sebou na pobyt bere osobního asistenta, se kterým chce být ubytován ve dvoulůžkovém pokoji upraveném pro pobyt vozíčkáře.  Z tohoto případu nám vzniká nárok pro stipendium rovnou na dvě položky – a to na rozdíl nákladů mezi bezbariérovým a běžným ubytováním a na ubytování osobního asistenta. Řekněme, že pronájem onoho dvoulůžkového pokoje vyjde na 500 Euro měsíčně. To znamená, že účastník pobytu i asistent by měli každý zaplatit 250 Euro.  Do položky ubytování asistenta si tedy můžeme uvést částku 250 Euro. Jak již víme, účastník si ale celou částku nárokovat nemůže, jelikož se jedná o stipendium na vyrovnání nákladů. Běžná cena za ubytování jedné osoby ve dvoulůžkovém pokoji na kolejích nabízených univerzitou je 150 Euro měsíčně. Jedno lůžko v onom bezbariérovém pokoji na kolejích, které se navíc nacházejí v blízkosti univerzity je již zmiňovaných 250 Euro. Částka, o kterou si může účastník požádat je tedy rozdíl mezi těmito dvěma cenami – a to 100Euro měsíčně.  

věštecké dovednosti

Teorii tedy máme za sebou. Víme jak a o co lze v rámci stipendia požádat. Ne vždy ale všechno vypadá tak hezky, jako v předchozím případě. Realita totiž nemusí být taková, jak si ji na papíře představujeme. Po schválení žádosti či po příjezdu na místo mohou nastat komplikace. Opět se vraťme k našemu příkladu vozíčkáře.

Vycházejme z toho, že si tento účastník již před podáním samotného stipendia byl schopen zajistit konkrétní ubytování. Požadovaná částka mu byla schválena. Týden před odjezdem na místo ale přijde email, že během vyúčtování došlo k tomu, že mu pronajímatelé zapomněli k částce připočíst daň za pronájem pokoje probíhající kratší dobu než půl roku. Tímto s celková měsíční částka navýší o 20 Euro. Student hodlá v zahraničí strávit zimní semestr, tedy od října do února. Student je právě v půlce svého pobytu, když mu náhle přijde do schránky upozornění, že s novým rokem se nájemné zvyšuje o 10 Euro měsíčně na osobu. Za leden a únor tedy musí zaplatit místo 520 Euro rovnou 540. A co nyní s tím? Bohužel v tu chvíli už nic nenaděláte. Nevýhoda stipendia je totiž v tom, že jakmile nám jednou stipendium schválí, zpětně nárok už na nic nemáme.

pozn. oba případy zvýšení nájemného pochází z vlastní zkušenosti.

A takto můžeme pokračovat pořád dále. Požádali jsme si o pobyt asistenta pouze během prvního měsíce pobytu, po příjezdu jsme ale zjistili, že z důvodu nepřístupnosti města je jeho přítomnost nutná po celou dobu? Museli jsme z určitého důvodu změnit ubytování? Nevyšla nám nějaká předem domluvená služba? Bohužel v žádném z těchto případů už se stipendiem nejde nic udělat. Jediné doporučení zní: Pokud to jde, žádejte o větší částku. Pokud schválené stipendium v plné míře nevyužijete, je možnost, či spíše povinnost, jej vrátit.  

Účtenkovka ve velkém

V následujícím bodu bych se chtěla zabývat posledním, ale nejspíš tím nejzáludnějším krokem během zahraničního pobytu. A to vyúčtováním. Každá jednotlivá položka stipendia totiž musí být doložena účtem či jiným dokladem. Na závěr pobytu pak musí být všechny tyto doklady zaevidovány, propočteny a předány koordinátorovi ke kontrole.

Požádali jste si o proplacení stravy asistenta? Potom musíte mít, jednoduše řečeno, doklad o nákupu každého rohlíku, který váš asistent zakoupil a snědl. Požádali jste si o proplacení speciální stravy? Musíte mít účet od každé speciální potraviny, kterou jste si koupili. Můžeme pokračovat výpisem z účtu pro potvrzení plateb ubytování, o shromažďování všemožných jízdenek ale i o účty za internet. Pokud zkrátka něco ze stipendia není dokázáno dokladem, je nutné poměrnou částku vrátit.

Především uchovávání účtenek za stravu je ale v praxi opravdová zábava.  Ano – rozdávání účtů v restauracích a natož tak školních menzách totiž není v zahraničí zas tak obvyklé jako u nás  (a teď nemířím proti žádné české politické straně 🙂 V Německu účet bez požádání předem v německém jazyce nedostanete, Připočtěte si k tomu to, že třeba neumíte cizí jazyk (zvláště asistent) a že k tomu navíc nevidíte…  Dále si připočtěme to, že na účtence by měly být pouze ty věci, které se vztahují k důvodu vašeho stipendia – tedy pouze strava asistenta, pouze bezlepkové potraviny atd. Když se vám nějakým omylem připlete do účtenky třeba mýdlo, toaletní papír, nedej Bože třeba pivo, musíte tuto položku v cizojazyčné účtence najít, vyškrtnout a danou částku odečíst ze sumy uvedené na účtence. Účtenky pak podle data obdržení musí člověk seřadit a zaevidovat do excelové tabulky, která je následně sečte. Zní to spíše jako práce pro profesionální účetní – a teď si představme, že všechno toto má dělat někdo handicapovaný nebo jeho asistent, který ale není účetní a ani na to nemá vyčleněné finance.

Závěrem

Abych vše shrnula – stipendium na specifické potřeby programu Erasmus + nabízí pro studenty s handicapem skvělé možnosti. Jak se ale říká, nic není tak úplně zadarmo. Jak jsem se nedávno v tisku doslechla, bylo přislíbeno od příštího roku zjednodušení programu Erasmus +, tak snad se to bude týkat i složitostí s administrativou pro hendikepované. A tak dalším účastníkům přeju ještě lepší zážitky při pobytu v zahraničí. Snad nám to čínský virus umožní 🙂