Denně dostávám plno otázek ohledně svého zrakového postižení. Jedna z těch nejčastějších zní: jak vlastně můžeš chodit na vysokou školu, když nevidíš? Jak si poradíš s množstvím skript a jak děláš zkoušky a seminární práce? Odpověď najdete v tomto článku.
Obecně
Doby, kdy na vysoké školy nepřijímali osoby s postižením, jsou snad už navždy za námi. Dnes se téměř při každé vysoké škole v České republice nachází takzvané centrum pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. Toto centrum má na starost uzpůsobit studentům podmínky tak, aby měli zajištěno vše, co během studia potřebují. Samotný výběr vysoké školy pak mnohdy závisí na kvalitě a možnostech takového centra. Proto je při výběru univerzity vhodné zkontaktovat se s centrem ještě před podáním přihlášky.
Skripta a studijní materiály
První věcí, kterou si člověk vybaví, když se řekne vysoká škola, bude pravděpodobně množství studijních materiálů. Dneska navíc najdeme kromě tradičních knih i materiály elektronické. Na jednu stranu nám tento fakt studium značně zjednodušuje, na druhou stranu nejsou všechny elektronické zdroje přístupné pro zrakově znevýhodněné. To ve zkratce znamená, že nejsou ve formátu, s kterým je možné pracovat s odečítačem obrazovky, braillským řádkem, případně se zvětšovacím softwarem. V takovém případě jsme na tom prakticky stejně jako s tištěnými knihami.
Při uzpůsobení nepřístupných elektronických i tištěných materiálů můžeme postupovat různě. V ideálním případě by všechny tyto materiály měli zpřístupnit pracovníci centra pro studenty se specifickými potřebami. Já osobně mám s tímto na své univerzitě pozitivní zkušenosti, nebývá to ale vždy pravidlem. Při přípravě materiálů je totiž důležitá spolupráce s vyučujícími a dostatek času pro samotnou přípravu. V některých hodinách, jako například ve cvičeních či seminářích, ani sám vyučující mnohdy ale neví, s čím bude pracovat. Z tohoto důvodu se pak může stát, že se něco připravit nestihne.
Pokud je třeba nastudovat si celé publikace – např. při psaní seminární práce, existuje ještě jedna rychlejší možnost. V České republice funguje „knihovní brána Daleth“, která sdružuje elektronické studijní materiály ze všech univerzit na jedno místo. Stále je sice nutné si vyřídit přístup do jednotlivých univerzitních knihoven, následně ale získáte po dobu studia neomezený přístup ke všem publikacím zdarma.
Pokud se z nějakého důvodu musíte vypořádat s tištěnou knihou, stále vás může zachránit třeba jedna z aplikací, které pomocí OCR rozpoznají a přečtou vyfocený text, případně starý známý skener a OCR program.
Zkoušky a zápočty.
Ke studiu samozřejmě neodmyslitelně patří i obávané zkoušky. Jak se s nimi vypořádávají nevidomí a slabozrací? Již při nástupu na univerzitu by se všemi studenty s postižením měli pracovníci centra pro studenty se specifickými potřebami vypracovat funkční diagnostiku. Tímto termínem se rozumí dokument, kde budou popsány všechny vaše potřeby během studia, na které máte nárok.
Jednou z nich je při zrakovém postižení i to, že student může používat pro psaní zkoušek, ale i pro práci v hodinách, počítač s hlasovým a hmatovým výstupem, případně se zvětšovacím softwarem. Při zkoušce pak dostane test v elektronické podobě a vypracuje jej na vlastním nebo na speciálně upraveném školním počítači. V tomto se různé univerzity odlišují. Protože psát test na vlastním počítači může některé studenty až příliš lákat k opisování, některé univerzity toto nedovolují a raději studentovi připraví vhodné pracovní podmínky sami. V opačném případě samozřejmě nechybí při zkoušce dozor. Další skvělou výhodou je navýšení časového limitu při psaní testů. Takže se nemusíte bát, že byste z důvodu horší orientace v textu nestihli úkol splnit.
Další individuální služby center
Jednotlivá centra nabízejí spoustu dalších služeb, které by nám měli pomoci při studiu. Hned na začátku se určitě vyplatí využít nácviku prostorové orientace v areálu školy. Pak nám již nic nebrání v samostatném pohybu. Samozřejmě je lepší, pokud jsou ale jednotlivá místa výuky v jedné budově nebo v budovách blízko od sebe. V opačném případě je pak orientace mnohem náročnější a někdy je potřeba asistence.
Ve většině center si můžou studenti zapůjčit nejrůznější kompenzační pomůcky, které jim při studiu pomáhají. V mém případě to je třeba Pichtův psací stroj nebo braillský řádek.
Výhodou bývá i možnost využít konzultací s profesory, kteří by měli studentům s postižením pomoci při nejasnostech ve výuce. V menší části případů centra dokonce nabízejí i dodatečné doučování.
Někdy je možné využít služeb asistenta z řad studentů, který může pomoci třeba při pořizování zápisu nebo při orientaci.
Jak si vybrat vhodnou univerzitu?
Jak už jsem zmiňovala výše, při vybírání vysoké školy je třeba brát ohled i na to, jaké služby mohou centra pro handicapované nabídnout. Vzhledem ke konkrétní zrakové vadě můžou každému vyhovovat trochu jiné podmínky. Třeba slabozrací zpravidla nepotřebují takové množství uzpůsobení jako zcela nevidomí. Troufnu si říct, že nejlepší zázemí zrakově postiženým nabízí Masarykova Univerzita v Brně. Já sama studuji na Ostravské Univerzitě a i přesto, že se tam počet nevidomých a slabozrakých studentů dá počítat v jednotkách, snaží se nám ve všem vyjít vstříc. Samozřejmě nezáleží jen na univerzitě, ale hlavně na ochotě pracovníků center a vyučujících. Doporučovala bych tedy navštívit univerzitu i centrum ještě před podáním přihlášky, třeba během dne otevřených dveří. Taková spolupráce hraje roli i při přípravě přijímacích zkoušek.
Závěrem
Všechny tyto rady jsou spojeny se studiem jazyků a jiných humanitních oborů. Při studiu dalších oborů se můžou uzpůsobení lišit. Dovedu si představit, že studium oborů, kde je nevyhnutelné používat zrak – jako lékařství, chemie nebo inženýrství, může být uzpůsobení odlišné nebo nedostatečné. A jak to vypadá na vaší vysoké škole? S jakými uzpůsobeními jste se vy sami setkali?
Facebook Comments