Pohled na obrazovku se spuštěnou aplikací ZOOM,, na které jsou vidět obličeje účastníků

ICC Weekend s pořadovým číslem tři je za námi. Sice jsem tu konkrétně o této akci ještě nepsala, obecně o konceptu ICC si ale můžete přečíst tady. Pro přiblížení se u běžného ICC jedná o prázdninovou 10denní akci pro zrakově postižené z celé Evropy, která je nabitá vzdělávacími workshopy, volnočasovými aktivitami, a v neposlední řadě skvělou atmosférou. V případě ICC Weekendu se obsah nemění, jen jak už název napovídá, zkracuje se doba konání na pouhý víkend. Organizátorem je spolek ICC Belgium, tedy skupinka mladých, aktivních a talentovaných Belgičanů, většinou rovněž se zrakovým znevýhodněním, kteří usilují především o začleňování lidí se zrakovým handicapem do běžné společnosti.

První dva ročníky se konaly vždy v listopadu v belgických Antwerpách. Jako milovník ICC jsem na nich nemohla chybět. O zážitky nebyla nouze. Kromě nabytých znalostí třeba ohledně technických novinek pro zrakově postižené, výměny zkušeností s vysokoškolským studiem nebo třeba vaření, jsme si např. loni odvezli zajímavou a stále trochu šokující zkušenost z letiště, viz. celý článek zde.

Letos nám ale bohužel dle očekávání akci zkazila korona. Organizátoři se postavili i této bariéře čelem a místo zrušení se rozhodli akci přesto uspořádat. Ptáte se jak? Nebojte, do Belgie jsme se rozhodně v této divné době nevydali. Celý víkend se totiž odehrál v online prostředí. 

Nedokážete si představit, jak něco takového může probíhat online? Přiznám se, že jsem před začátkem měla stejný problém. Když ale přišel email s registrací, neváhala jsem ani minutu. Ze školy jsem již na online výuku zvyklá, a tak jsem si řekla, že za pokus nic nedám. A vyplatilo se. Hned po prvním přihlášení přes platformu ZOOM mi bylo jasné, že víkend i letos proběhne úspěšně. Dokonce byla cítit i taková ta zvláštní atmosféra, která lze zažít asi jen na ICC.

Pátek – Setkání starých známých a virtuální úniková místnost

Se zapnutou kamerou či bez ní, sešli jsme se staří známí i úplní nováčci v pátek večer ve virtuální místnosti při slavnostním zahájení. I když jsme se nemohli obejmout nebo si potřást rukou, bylo fajn slyšet zase známé hlasy a přepnout do angličtiny.

Jak už tomu bývá zvykem, následovala už v pátek večer první volnočasová aktivita. Mohli jsme si vybrat mezi klasickou seznamovačkou, zajímavou přednáškou nebo virtuální únikovou místností. Rozhodla jsem se pro tu třetí možnost. Společně se třemi účastníky jsem se ocitla v ZOOM místnosti, z které jsme měli za úkol se prostřednictvím řešení rébusů a jiných záludností dostat. I když nám vše zabralo více času, než jsme očekávali, byli jsme rozhodně sehraný tým a hodně jsme se nasmáli.

Sobota – řeka života, technologické novinky a výlet do fantasy světa

Sobota byla hlavním dnem celé akce, a tak jsme ji zahájili již ráno prvním workshopem. Tentokrát padla volba na trochu netradiční typ workshopu s lifestylovou tématikou. Prezentující nám představili takzvaný model řeky, který si každý mohl převést na svůj vlastní život. V příjemném prostředí jsme si pak povídali o našich životních cílech, plánech, anebo třeba o bariérách, které nám stojí v cestě k jejich naplnění.  To vše zní možná pro běžného čtenáře trochu monotónně, jenže opak je pravdou.  Účelem totiž není jen mluvit o svém životě, ale také poslouchat příběhy druhých. Taky nesmíme zapomínat na to, že všichni účastníci mají něco společného, a to zrakový handicap, který jejich život ovlivňuje. Není tak nad to se po dlouhé době přenést do prostředí, kde cokoliv, co řeknete, najde pochopení ostatních, a dokonce může i inspirovat a motivovat.

Odpolední workshop byl oproti tomu prvnímu značně praktičtější a hlavně techničtější. Došlo totiž na technologie a novinky na poli aplikací a softwaru pro osoby se zrakovým postižením. První část se věnovala třeba OCR aplikacím – tedy aplikacím, které nám umožňují pracovat s tištěnými texty nebo například s naskenovanými soubory PDF. Druhá část si dala za cíl seznámit nás posluchače s aktualitou, které ještě před půl rokem nikdo příliš pozornosti nevěnoval –  a to s konferenčními platformami a programy jako je MS Teams či ZOOM a jejich přístupností pro zrakově postižené. Opět došlo i na výměnu vlastních zkušeností a já sama jsem získala odpovědi na otázky týkající se online výuky.

Večer se nesl v duchu zábavy. A jak jinak se pořádně pobavit než u hry Dungeons and Dragons (Dračí doupě)? Ta nabízí hráčům přesun z reality do fiktivního fantasy světa, kde příběh tvoří sami hráči a o osudu postav rozhoduje hrací kostka. Pro mě i většinu ostatních hráčů to byla premiéra, díky skvělému a zábavnému leaderovi i kreativních nápadech ostatních hráčů se nám hra ale neskutečně vydařila.  i to je důkazem, že společenské hry mohou hrát i nevidomí a slabozrací, a to dokonce i online.

Neděle – Virtuální bar a čas na pořádnou diskusi

V neděli jsme se v posledním workshopu pustili do diskuse a výměny názorů. Ta se točila především ohledně zajímavých témat spojených s životem se zrakovým postižením, ale i ohledně aktuálních společenských témat. I když tento workshop nebyl orientovaný na získávání znalostí, odnesla jsem si především plno zajímavých témat k zamyšlení, a dokonce třeba i témat mých budoucích článků.

Nesmím zapomenout na to, že jsem po delší době zase mohla plně využít znalosti angličtiny ( a ta dlouhá doba byla celkem znát) a taky si promluvit s ostatními třeba o současné situaci v jejich zemi. K neformálním konverzacím a zábavě pak sloužil virtuální ICC bar, kam jsme měli možnost se připojit po celou dobu konání akce i celý následující týden. I když jsme tak mnohdy seděli doma u počítače, měli jsme pocit, že sedíme  všichni společně v baru v Antwerpách.

Facebook Comments

Related Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..